př 1. A

Já Baryk a můj slepýš

news img

Tak už je červen, měsíc hromdoškopků. V červnu chodí můj člověk po zahradě a rozdává hromdoškopky! Co to znamená? To nám Baryk vysvětlil v dalším příběhu.

Také nám představil dalšího obyvatele a kamaráda ze zahrady. Tentokrát slepýše. Víte, že když vyleze po týdnu vedra slepýš z díry, že určitě začne pršet? Když vidí, že se blíží mrazy, zaleze do nějaké díry a tam přespí zimu ve společné noclehárně? Přezimuje jich totiž i dvacet třicet pohromadě!

Když slepýše chytne někdo za ocásek, tak ho snadno ulomí. Spokojí se s ocáskem a slepýš se zachrání. Za čas mu ocásek doroste. Slepýš totiž není had! Patří mezi ještěry. A ještěři mívají ulamovací ocásky.

Tak jsme si na ještěry s ulamovacími ocásky zahráli! Jen nám nikdo nic neulamoval, ale místo ocásku jsme měli šátek. To byla parádní honička!

Co, potkalo Baryka v červenci  a srpnu, si můžeme přečíst o prázdninách sami. Máme přeci vstup do knihovny na celý rok zdarma!!!

 

Fotogalerie


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto

 

Já Baryk a můj šnek

news img

Květen je měsíc psích songů. Psího zpěvu.

Proč? To nám vyprávěl Baryk v dalším pokračování svého vyprávění. Také nás seznámil s dalším živočichem, se kterým kamarádí. Šnekem.

Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého, prohlédli si obrázky a pokusili se odpovědět na otázky v pracovním listě.

Kde všude můžete najít hlemýždě? K čemu slouží hlemýždí boudička v létě? Co si udělá z domečku na podzim? Jak hlemýžď přečká zimu?  Dělí se šneci na samičky a samečky? Jak šneci škodí lidem?  Proč se v některých zemích šneci vykupují?  Kolik noh má šnek?

Znáte odpovědi?

Teď už jen prozkoumáme školní zahradu, abychom se s nimi seznámili osobně …

 

Fotogalerie


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto

 

Já Baryk a můj čáp

news img

Měsíc čiperných blech. Tak si pojmenoval měsíc duben Baryk, náš průvodce přírodovědným projektem. Ale kromě blech, patří k dubnu i čápi. A o čápovi bylo další Barykovo vyprávění.

Přečetli jsme si další kapitolu a velmi pozorně poslouchali. Odkud se k nám čápi vracejí? Kolik kilometrů uletí denně? O co se čápi perou s jinými čápy? Kolik mláďat vysedí čapí pár? Nosí čápi miminka? Čím se živí čápi?

Odpovědět na tyto otázky a nakreslit čapí hnízdo byl náš dubnový úkol. My už totiž víme, že…

Čápi se k nám vracejí z jižní Afriky a dokáží denně uletět až 150 kilometrů. Čápi nezpívají, nekokrhají ani neštěkají. Jen klapou zobákem. Někdy se čápi o své hnízdo perou. Ale rytířsky. Čáp s čápem a čápice s čápicí. Nikdy se nepere čáp s cizí čápicí. Kdo vyhraje, ten si hnízdo opraví a vysedí v něm tři čtyři čápata…

 

Ve středu jsme podnikli výpravu k čapímu hnízdu. Na pomoc jsme si vzali dalekohledy, a opravdu jsme si čápa prohlédli pěkně zblízka. Sice si do hnízda lehl a jen tak po očku na nás nakukoval, jenomže s našimi dalekohledy jsme si koukali z „očí do očí“.

Také jsme si vyzkoušeli „čapí“ souboj - holky s holkama a kluci s klukama. Přetahovali jsme se o nejlepší materiál na hnízdo. To byla mela…

Podle Baryka je obyčejný komín s čapím hnízdem a čápaty taková krása, jaké se nic na světě nevyrovná. My mu dáváme za pravdu.

 

 

 

Fotogalerie


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto

 

Tak už je březen …

news img

Tak už je březen …

měsíc mžourání. Zajíčci březňáčci  začínají mžourat po okolí a nejde jim do hlavy, nač je země tak veliká, když mají tak krátké pacičky. No a u mne na dvoře se pod hromadou dřeva probere ježek … Takto začíná další z příběhů psa Baryka.

Tentokrát nám představil ježka.

Ježek funí, dupe a mlaská. Ježčí jídelníček se skládá z larev, kukel, žížal, slimáků, myší a ptačích vajec. Dokonce zvládne i ještěrku nebo hada.

Všichni ježci věří, že nejlepší a nejtlustší žížaly najdou, když přeběhnou silnici. „Nechoď! Přejedou tě! Po silnicích jezdí večer zabijáci ježků!“ Varoval ježka Baryk.

Naštěstí vše dobře dopadlo a ježek se za tři měsíce vrátil i s paní ježkovou a sedmi ježčaty.

A my se vydali na školní zahradu nejen s ježkem, ale i s ostatními našimi plyšovými kamarády. Mžourali jsme do sluníčka (je přece měsíc mžourání) a nechali „vyčmuchat“ naše plyšáky první jarní květiny.

 

 

Fotogalerie


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto

 

Já Baryk a můj zajíc

news img

Stopování je můj koníček. Podle stopy poznám každého zajíce za naší vesnicí… tvrdí Baryk ve svém dalším příběhu.

Tentokrát jsme se dozvěděli něco zajímavého o zajících. Věděli jste, že dokáží běžet až sedmdesátkou? Že všichni zajíci dokáží parádně kličkovat? Že do kopce se zajícům běhá mnohem lépe než z kopce? Mají totiž zadní nohy o hodně delší než přední. Že dokážou pěkně zamotat stopu? Že mu stačí voda z rostlinné stravy a nemusí pít třeba půl roku?

Všechny tyto zaječí dovednosti jsme si vyzkoušeli na školní zahradě!!! (Kromě toho pití).

A tak jsme kličkovali mezi stromy, běhali do kopce i z kopce a pěkně stopovali kolem jezírka … při tom hledali písmenka, ze kterých jsme museli poskládat slova a vytvořit věty.

Za odměnu jsme si pochutnali na mrkvovém zákusku. Mňam! No, šikovní zajíci…z 1. A.

 

 

Fotogalerie


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto

 

Já Baryk a mé sýkorky

news img

Tak už je leden, měsíc svěšené oháňky. V lednu my psi postáváme schlíple před zavřenými dveřmi. Otevřou se jen málokdy, aby se nevyvrzalo teplo. Ale když se otevřou, rozvrtí nám to oháňku.

Tak začíná další Barykovo vyprávění, ve kterém nám představil své kamarádky sýkorky. Zná je skoro všechny. Nejvíc je sýkor koňader…, modřinky jsou menší a hlavičku a křídla mají jako od šmolky…, občas z lesa přiletí sýkorka uhelníček …, sýkora babka je trochu hamoun. Nabere si do zobáčku co nejvíce zrníček a odnese si je stranou. Jednou za rok je vidět sýkora parukářka …, někdy proletí kolem čumáku i mlynaříci…, a víte, že …

To je sýkorek, viďte!!!

Dozvěděli jsme se o nich hodně zajímavostí a některé z nich dokážeme poznat.

Na školní zahradě jsme jim připravili „sýkorčí cukrárnu“. Ať si pochutnají…

 

Fotogalerie


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto

 

Tak už je prosinec

news img

Měsíc studeného kastrůlku.

Co je to kastrůlek? Co je to psí počasí? Co znamená „studené jako psí čumák“? Psí čumák je totiž uznávanou mírou teploty – podle Baryka. Jenomže na zobáky se teplota měřit nedá. Ani na zobák vraní, ani na havraní.

Tyto dva ptáky si totiž kdekdo plete, protože vypadají stejně.

Jenomže my už víme, že havrani žijí v hejnech, zatímco vrány si postaví hnízdo sólo. Když najdete strom obsypaný hnízdy, tak je to havraní vesnice. Peří mají sice oba černé, ale havrani nosí šortky a vrány ne. Jsou ostražití, věrní, žijí v páru a bydlí stále v jednom hnízdě.  Vrány i havrani žijí osmkrát déle než psi a mohou se dožít i vyššího stáří než člověk!

To je panečku zajímavých informací, viďte!

A tak jsme se vydali vrány nebo havrany hledat. I když jsme se rozhlíželi kolem dokola pořádně, ani jednoho jsme nezahlédli. Alespoň jsme si zkusili havraní vesnici na školní zahradě a vytvořili krásný výkres.

 

 

Fotogalerie


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto

 

Tak už je listopad ...

news img

Měsíc urousaných pacek. Co znamená urousaný? Baryk nám to vysvětlil a představil dalšího svého kamaráda bažanta. Také jemu pomohl a poradil mu, kam má letět, když se pořádá „letecký den“.

Dozvěděli jsme se, že už nemůže vyčmuchat křečka ani sysla, protože ti už spí ve svých podzemních bunkrech. A ježek, ten nespí pod zemí, ale pod hromadou listí a dříví. A co ostatní zvířátka?

Kam se v zimě schovají? Jak přečkává mrazy hmyz? Kam si zaleze na zimu beruška? Čím si zatepluje doupátko veverka?

Povídali jsme si, četli, prohlédli si prezentaci a pěkně „ustlali“ zvířátkům v pracovním listě.

Šli jsme prozkoumat zimní ubytování pro zvířátka na naši školní zahradu. Našli jsme domeček pro ježka ukrytý pod hromadou dříví, hmyzí domeček, a určitě i v našem školním jezírku někdo spí zavrtaný v bahně … a protože napadl první sníh, pořádně jsme si naši výpravu za spícími zvířecími kamarády užili.

 

Fotogalerie


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto

 

Tak už je říjen...

news img

Říjen je měsíc mastných kostí. Proč? V každé vsi je posvícení …

Vysvětlili jsme si, co to posvícení je, a proč mu Baryk říká popsícení.

 

V povídání o měsíci říjnu nám Baryk představil dalšího ze svých kamarádů – srnce.

Pozorně jsme poslouchali a dozvěděli se: Čím vysílají srnci morseovku? Čím se chtějí všichni srnci stát? Proč se srnec nemůže stát psem? A hlavně: Jak Baryk srnce zachránil?

O srnci jsme si povídali, zjistili a nakreslili, jak vypadá srnčí stopa, čím se živí a jak se jmenují členové srnčí rodiny.

Vypracovali jsme „srnčí pracovní list“. Opět jsme spolupracovali ve skupinkách. Tentokrát jsme soutěžili a sbírali body v podobě kaštánků.

O čem asi bude listopadové vyprávění?

 

 

Fotogalerie


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto

 

Přírodovědný projekt 1. A

news img

V letošním školním roce nás bude přírodovědným projektem provázet poutavé vyprávění psa Baryka o jeho psím životě a přátelích. Knížka Baryk, kterou napsal František Nepil. Knížka pro malé přírodovědce a velké milovníky psů.

Kniha příběhů, z nichž každý je věnovaný vždy jednomu měsíci v roce a jednomu zvířeti, se kterým se dobromyslný pes Baryk ve svém okolí potká. Spousta veselých i napínavých příhod. A ještě se dozvíme o jednotlivých zvířatech i zajímavé podrobnosti z jejich života.

Měsíc září je měsícem chlupů. Nám psům začínají línat chlupy a my je vytřepeme svým lidem na koberec a navlékneme si teplý kožich. Dělá to tak kdekdo, kromě živočichů, kteří se nevyvedli, jako třeba vlaštovky.

A o vlaštovce nám Baryk vyprávěl první příběh.

Pozorně jsme poslouchali a hodně zajímavostí se o vlaštovkách dozvěděli. Dokázali jsme odpovědět na otázky, nakreslit vlaštovčí let, poskládat vlaštovčí hnízdo, vybarvit a vystřihnout vlaštovku, vlaštovky jsme i počítali. Také jsme se naučili o vlaštovce písničku. Zjistili jsme kteří ptáci na zimu odlétají a proč. Práce se nám podařila a celý projektový den se nám moc líbil.

 

 

Fotogalerie


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto


 foto

 

OFICIÁLNÍ NÁZEV:

Základní škola a mateřská škola Hranice, Struhlovsko,
příspěvková organizace 

Adresa:
Struhlovsko 1795,
753 01 Hranice,
IČ: 14618575
Kde nás najdete:
Loc: 49°33'8.38"N, 17°43'40.258"E

KONTAKTY:

Tel.: + 420 581 602 599
Identifikátor datové schránky: nevmmq6
E-mail: skola(zavináč)zsstruhlovsko(tečka)cz

Ředitel školy
Mgr. Radomír Macháň, tel.: 581 650 151

Další­ kontakty:
Školní jídelna při ZŠ, tel.: 581 650 155
Mateřská škola,  tel.: 581 650 165

MAPA:

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM:

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání
Ať s míčem, knihou nebo kružítkem - příležitost u nás dáme všem.

DOPLŇKOVÁ ČINNOST:

Pořádání odborných kurzů, školení
a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti

REALITNÍ ČINNOST:

Pronájem a půjčování věcí movitých
Hostinská činnost (stravování cizích strávníků)

loga-partneri
PPUC
Výuka přírodních věd nově
Spolu a lépe
SFŽP ČR
Pokusné ověřování
ERASMUS+
OPVK
Doučování žáků škol
Rozvoj digitálních kompetencí pedagogů
IKAPOK II
IKAP II

2001 - 2022 © Základní škola a mateřská škola Hranice, Struhlovsko, příspěvková organizace - All rights reserved      developed: CodeKey.cz    grafika: Wedipa