Nejdelší zápas žákovské házenkářské historie

Pouze 2 družstva se přihlásila do okresního kola v házené starších žáků. Přesto náš postup do kraje provází kromě radosti také únava a rozpaky.

Vše začalo nevinně a nadějně. Borci z Přerova si do rozcvičky zařadili fotbalové bago a prozradili tak, že to s míčem budou umět.. ale spíš nohama. Hned v úvodu jsme si vypracovali dvougólový náskok, ale důvodem nebyla naše lepší herní kvalita, ale neúspěšné zastřelování soupeře, který tvrdými ranami (ne)mířil vedle brány. Rychle protivník pochopil, že největší nebezpečí mu hrozí od jediného registrovaného házenkáře na hřišti - našeho Josefa Trčky, a začal jej lépe bránit. A co hůř, začal dávat i branky, přestože náš gólman (Dan Křenek) nechytal vůbec špatně.Chvíli před koncem jsme prohrávali o dvě branky. Zjednodušili jsme proto hru, díky uspokojení soupeře dali dva rychlé góly a potom v posledním našem útoku prokázal Pepa svoji házenkářskou zkušenost a zručnost a sólovou akcí rozhodl. Nebyla časomíra ani ukazatel skóre (na okresní kolo nebývalá věc). Zápas však pokračoval dál a rozhodčí nechali dokončit útok soupeře. Bohužel pro nás úspěšně a závěrečný hvizd přišel až po obdrženém gólu. Soupeř začal jásat a tančit oslavné kolečko. Můj nevěřící pohled našel pochopení u hlavní organizátorky z AŠSK, která ve své evidenci také četla remízu. Prodlužovalo se! Za 5 minut vsítily oba týmy tři branky a musel tedy rozhodnout rozstřel - sedmimetrové hody. Naši útočníci dávali a Dan (Křenek) bral. Vyhráli jsme! Nikdo se však neradoval, soupeř byl rozčarovaný a divil se, proč nepostupuje, když nás porazil v základní hrací době. Najednou ani hlavní organizátor nebyl přesvědčený o svém rozhodnutí prodlužovat remízový zápas. Všichni totiž očekávali, že kluci z Přerova vyhrají. Navrhli jsme nové utkání! Vědomi si možnosti, že můžeme o již rozhodnutý postup do krajského kola přijít. Naši kluci se zdravě naštvali (možná i na mě), předváděli dobrou hru, po změně pozice se z křídla střelecky probudil Aleš Nedělka, vyhráli jsme 8:6 a s klidným svědomím si mohli podat ruce se soupeřem!