Ohlédnutí za lyžařskými kurzy
Článek měl spatřit světlo světa až po úspěšném ukončení obou kurzů - týdenního pobytového pro sedmáky i dojíždějícího pro páťáky.
Ale nedočkali bychom se. Pozvolné oteplování a letošní silný vliv klimatického jevu El Niño nám dává otázku: „Pořádat ve školním roce dva lyžařské kurzy?“ Odpověď, kterou nechceme slyšet je: „Brzy to nebude možné".
Termíny se objednávají rok dopředu (v případě sedmáků) nebo na konci října (páťáci do Tošovic). Vzhledem k omezené kapacitě sjezdovek nejsme schopni pružně reagovat a vyměnit datum kurzu na dobu, kdy budou vhodné sněhové podmínky. V tu dobu hlásí lyžařské areály 100 % naplněnost školami, které měly štěstí a termín „trefily“.
Letos jsme vlastně měli štěstí i my a „trefili technický sníh“ aspoň u sedmáků. A byť jsme chodili ke svahu po vodě nebo blátě, byť dvě noci pršelo a při následném ranním pohledu na sjezdovku bylo do očí bijící, že nám sníh někdo krade, lyžovali jsme.
I přes náročné podmínky všichni lyžaři i „prknaři" na konci týdne zatáčeli, zvládli velký kopec nejen nahoru :), ale v obloučcích i dolů. Někteří se pokoušeli – a někteří z některých i úspěšně – o carvingový styl jízdy.
V odpočinkovém (čtěte ne lyžařském) půldni jsme hráli vycházkovou bojovku: "Najdi sníh mimo sjezdovku". Večery byly naplněny odbornými přednáškami instruktorů a zábavou, o kterou se starali sami žáci.
A další rok? Stejně jako ten letošní bude plný obav, nejistoty a přání, aby se náš kalendářní termín „trefil" do počasí a sněhových podmínek. Ani technický sníh už totiž není jistotou – déšť jej polyká ještě nemilosrdněji než teplé počasí. Zvažujeme tak už i nové formy týdenního sportovního pobytu – turistický nebo cyklokurz. A nejlépe tam, kde není signál.
vyučující TV a na týden instruktoři lyžování
Fotogalerie
Dějepisná exkurze 9. ročníku do Osvětimi
Ve středu 9. října se naši žáci devátých tříd v doprovodu čtyř vyučujících vydali na dlouho plánovanou návštěvu areálu koncentračního tábora Auschwitz a Birkenau v polské Osvětimi. Dlouhou cestu autobusem za hranice republiky vystřídalo procházení se areálem s těžkou historickou stopou ve světových dějinách. Přičemž v ulicích a budovách tábora jsme vyslechli z úst našich průvodkyň spoustu detailů a děsivě silných lidských příběhů.