Florbalové vítězné drama
Starší žáci sedmi škol z Hranicka a okolí bojovali na florbalovém turnaji o postup do okresního kola.
Děkuji za reprezentaci školy těmto hráčům:
Štěpán (Obo) Obořil
Tomáš (Němý) Němeček
Vojtěch (Blažena) Blažek
Vojtěch (Bezďa) Bezděk
Filip (Růža) Růžička
Tomáš (Stáňa) Staněk
David (Dejv) Frydrych
Aleš Nedělka
Tomáš Přikryl
Jakub Maňas
Již úvodní losování dávalo tušit, že to bude napínavé až do konce. Nejspravedlivější způsob rozdělení je los. Težce se tato pravda přijímá, když do čtyřčlenné skupiny byli nalosováni všichni tři favorité celého turnaje. A pouze vítěz bere vše.
Zahajovací zápas. Hrajeme proti "Šromoťáku". Němý dá brzy uklidňující gól a zdá se zapomenuto, že jsme do utkání skočili prakticky nerozcvičení. Zdání klame, nedůsledné odehrání míčku v obraně na hůl soupeře znamenalo ztrátu vedení. U obou soupeřů byli registrování florbalisté, "kroužkaři" i bojovníci z jiných sportů, bez kterých by se tým nesložil. Ten náš se odmítal smířit s remízou. Častým střídáním jsme si vynutili útočný tlak, který Růža pohotovou dorážkou přetavil v gól. Další přidal po zkušeně proměněném nájezdu, když jej soupeř předtím fauloval ve vyložené pozici před bránou.
Druhý zápas - soupeři prominou - měl být předčasným finále a další utkání se měla odehrát "jen do počtu". Ó, jak se všichni mýlili. Byla to bitva. Sportovní i taktická. Borci z Máje nás zatlačili před vlastní bránu a chtěli rozhodnout od úvodního hvizdu rozhodčího. Ač jsme měli na hřišti nejzkušenější dvojici obránců (Němý, Blažena), odražený míček si soupeř našel dřív a uklidil jej do naší sítě. Byli jsme jak opaření. Prohrávat s největším favoritem v polovině zápasu bylo nemilé. Ale ne ztracené. Němý se přemístil na pozici útočníka, a pokud si toho někdo ze soupeřů nestačil všimnout, upozornil ho rozhodčí, který píšťalkou potvrdil Němého vyrovnávací branku. Po ní se hra zdánlivě zklidnila, přednost dostalo bránění a nám pomohla i tyčka, bavurní zákrok Oba i oddechový čas, aby i poslední chvíle zápasu mohli dohrát ti nejzkušenější.
Vše odehráno, zbývá poslední zápas dne. Karty jsou rozdány. Musíme vyhrát o 4 branky, abychom se mohli podívat do nové lipnické multifunkční haly, kde se okresní kolo bude konat. V naší skupině papírově nejslabší soupeř však vstoupil do zápasu suverénně, bylo vidět, že se kluci z Hustopeč v předchozích zápasech sehráli a jejich hra měla řád. Věděli, že nás posouvá dál jedině útočná hra a krásnou brankou z protiútoku nás zaskočili. Dát teď již 5 branek se zdálo nemožné, ale Němý jako správný kapitán zavelel k útoku a do minuty srovnal z volného úderu skóre. Za hru vysokou holí jsme dostali dárek v podobě přesilové hry a tu Bezďa střelou k tyči využil: 2:1. Ve druhém poločase kolotoč našich šancí pokračoval, klidu v zakončení bránil rychle ubíhající čas. Florbalové zkušenosti poté předvedl Němý, který brankáři clonil prudkou a přesnou střelu Stáni (3:1), a po dlouhých třech minutách sám dorazil Dejvovu ránu na 4:1. Májováci ke konci zápasu mohutně povzbuzovali soupeře, který hrál opravdu dobře, ale naši kluci to buď nevnímali nebo je to hnalo o to víc za postupem. Ten se přiblížil již po 18 sekundách od poslední branky, kdy Němý našel před brankou přihrávkou Stáňu a ten chladnokrevně zavěsil. Ale to nebyl konec. Zápas pokračoval a soupeř se chtěl odvděčil fandícím hráčům - divákům. Měl šance a dokonce tu největší - nájezd! Nařízené trestné střílení však Obo chytil a výsledek 5:1 byl již konečný.
Nebyli jsme si však úplně jistí, zda postupujeme. Opravdová radost propukla až při vyhlašování. Nerozhodl ani vzájemný zápas, ani brankový rozdíl ale až poslední kritérium - vyšší počet vstřelených branek. I přes těsný rozdíl si okresní kolo zasloužíme! Díky, kluci...
haš
Dějepisná exkurze 9. ročníku do Osvětimi
Ve středu 9. října se naši žáci devátých tříd v doprovodu čtyř vyučujících vydali na dlouho plánovanou návštěvu areálu koncentračního tábora Auschwitz a Birkenau v polské Osvětimi. Dlouhou cestu autobusem za hranice republiky vystřídalo procházení se areálem s těžkou historickou stopou ve světových dějinách. Přičemž v ulicích a budovách tábora jsme vyslechli z úst našich průvodkyň spoustu detailů a děsivě silných lidských příběhů.
