Hranické zvony zní nad městem již od 15. století

V posledním květnovém týdnu se naši sedmáci stali součástí projektu Znáte svoje město?

Nasedli jsme do pomyslného stroje času a přistáli v historickém jádru našeho města, jehož počátky sahají do 12. století. Týmy vyrazily do terénu, vyzbrojeni informacemi ze školy, pracovními listy plnými všetečných otázek a úkolů a snahou sehnat co nejvíce podkladů k prezentacím, které po návratu z minulosti budou vytvářet.

V centru města jste tak mohli potkávat skupinky dětí, které zvedaly oči k obloze, či je skláněly k zemi, když hledaly nápovědu ve štítech domů či kostela, v reliéfech nadstavby dveří, v erbovních znameních, v pamětních deskách, aby se dopátraly potřebných odpovědí.

Kluci a holky se vyptávali i v infocentru, studovali letáčky, někteří dokonce oslovovali prodavačky v prodejně, aby vyzvěděli, co za obchod tam bylo ve středověku. Naštěstí to paní za pultem vzala s humorem, protože středověk evidentně nepamatovala. Jiné skupinky zjišťovaly, který dům na náměstí je nejužší a do svého pátrání se vrhaly všemi zbraněmi. Děti krokovaly, odměřovaly píďálkou, používaly klíčenky a jedni dokonce z batohu tasily moderní zbraň – trojúhelník.

Všichni současně prováděli pečlivou fotodokumentaci, zapisovali si postřehy a nápady využitelné v prezentaci. Možná se potkali s historickou postavou a udělali s ní rozhovor, natočili virtuální prohlídku sledovaného objektu. Kdoví, co se stalo ve spirále času.

Některé úkoly byly přímo detektivní. Najít nejužší dům na náměstí, to ještě šlo, ale proč je tak úzký? Kdo byl donátorem výstavby kostela na Masarykově náměstí? Spočítat, kolikáté narozeniny letos slaví nejstarší zvon na jeho věži. My už to víme! To by bylo svíček. A co vy? Víte to? Ne? Tak nasedněte do stroje času a přidejte se k nám.

Příště nás čeká tvorba autorských listů při hledání stop stavebních slohů v našem městě, tvorba originálního turistického průvodce či zamyšlení nad pohnutými osudy lidí, které připomínají kameny zmizelých, stolpersteine, v dlažbě chodníků.

A víte, co bylo na výpravě nejlepší? Byli jsme venku, komunikovali, pátrali, putovali časem ke kořenům města a téměř jsme nepostřehli, že kromě dějepisu jsme měli i zeměpis, matematiku, češtinu, informatiku a dokonce došlo i na mediální výchovu.

Je dobré občas zvednout hlavu k nebi či ji sklonit k zemi. Věci kolem nás dokáží vyprávět, když chceme naslouchat.