př 5. B

Bez medu to nejde - pečeme medové perníčky

Po ochutnávce medu přišlo na řadu pečení medových perníčků.

Prosinec - pečeme a zdobíme medové perníčky    

     Posledně jsme ochutnávali různé druhy medu, říkali jsme si, že med lesní je tmavší a využívá se spíše jako prevence před chorobami, je z medovice, kterou vylučují mšice. Naopak med nektarový (květový) se používá na léčení po operacích, obsahuje více bílkovin, vitamínu a rychle cukernatí. Poslední med, který jsme ochutnali, byl med akátový, ten jako jediný vydrží až 2 roky, než začne cukernatět (tuhnout). Právě z těchto prvních dvou medů jsme si připravili těsto a v naší cvičné kuchyňce jsme začali rovnou s válením těsta a vykrajováním perníčků, abychom to všechno stihli. Byli jsme všichni moc šikovní, o čemž se můžete přesvědčit na fotografiích.                      -PON-

Přírodovědný projekt - Bez medu to nejde

Dnešní přírodovědu jsme trávili opět „ve společnosti včel“.

Prosinec – jak vzniká med

      V rámci našeho přírodovědného projektu Bez medu to nejde, jsme si prohlédli kreslené video o tam, jak vlastně takový med vzniká a zároveň jsme se dozvěděli, že kdyby včely vymřely, do tří let bychom vymřeli i my lidé, jelikož kromě vytváření medu jsou včelky užitečné hlavně tím, že opylují květy. Zjistili jsme, že kromě medu nám včely poskytují i další produkty, a to včelí vosk, mateří kašičku, propolis a že dokonce existuje tzv.  Apipunktura, při které se léčí bolesti kloubů včelím jedem. Po shlédnutí videa jsme se pustili do samotné ochutnávky medu. Vyzkoušeli jsem 3 různé druhy, a to med lesní, květový a akátový, ve kterém byly dokonce naložené i včelí plástve. Ve zbytku hodiny jsme si nacvičovali zdobení medových perníčků, zatím tedy jen vystřižených z kartonu a zdobené bílou barvou, ale příští týden se už vrhneme na opravdové pečení.

Zdravíme všechny marody doma a těšíme se, že se s vámi příští týden už uvidíme.             -PON-

Poznej a chraň – prosinec

Sice na poslední chvíli, ale maliník i ostružiník jsme konečně zasadili, a aby toho nebylo málo, i spadané listí na školní zahradě se nás bálo. Ruku k dílu jsme společně přiložili a dost jsme se u toho pobavili.

     Konečně dorazily naše objednané ovocné keře a stromy, a tak jsme doslova na poslední chvíli využili příznivé počasí a zasadili náš uhynulý ostružiník maliník i dva beztrnné ostružiníky. Výsadba nebyla časově náročná a ve zbytku hodiny jsme se proto pustili do úklidu listí v další části našeho školního areálů. Mohli jsme použít úplně nová zahradní kolečka, což ocenili hlavně kluci a práci s nimi si moc užívali. Naproti tomu holky se spíše oháněly mezi listím hráběmi a šlo jim to moc dobře. Také jsme si trošku s hromadami listí pohráli, což můžete vidět na přiložených fotografiích.                           -PON-

Poznej a chraň - listopad

V listopadu jsme pro dobrou náladu, ochutnali sladkou jeřabinovou marmeládu, i máslo jsme si k tomu vyrobili, bylo k tomu potřeba hodně síly.

     Jelikož náš svěřený strom se už uložil k zimnímu spánku, nechtěli jsme ho rušit a rozhodli jsme se, že tentokrát vyzkoušíme, jak chutná pravá marmeláda z jeřabin. U našeho stromku bude chvíli trvat, než začne plodit, proto jsme si marmeládu pořídili ve zdravé výživě. A abychom nejedli jen marmeládou se suchými rohlíky, vyrobili jsme si k tomu vlastní máslo. Neměli jsme sice máselnici, ale bohatě nám stačilo nalít kvalitní smetanu do malé plastové pet láhve a rychle třepat směrem nahoru a dolů. Kluci měli více síly, proto měli dříve hotovo a jako první začali s ochutnáváním. Velice nás překvapilo, jak byla marmeláda z jeřabin chutná a sladká, mysleli jsme si, že bude mít spíše kyselou chuť, ale pěstovaná odrůda jeřábu červeného se jmenuje 'Moravský sladkoplodý‘ – proto sladká prostě být musela. No a aby toho nebylo málo, některé skupinky připravili pro ostatní ještě mrkvový salát. Moc jsme si na těch podzimních vitamínech pochutnali a vyzkoušeli jsme si zase něco nového.      - PON-

Přírodovědný projekt - Bez medu to nejde

Říjen – jednotlivé role včel v průběhu jejich života

     V říjnu jsme se opět na skok vrátili k včelám. Zopakovali jsme si čím se živí, kde žijí a jak se dělí. Nejprve jsme si pozorně prohlédli kreslené video o tom, jak se role včel během jejich života v úlu mění. Jaké funkce zastává královna, trubci a hlavně dělnice.  Své vědomosti jsme si pak upevnili při vyplňování pracovního listu včetně včelího sudoku. Nejprve jsme se toho trošku báli, protože jsme ještě nikdy sudoku neluštili, ale nakonec jsme to všichni hravě zvládli. Na závěr jsme pomocí termokamery porovnávali teplotu těla mrtvých včel oproti živému tělu šneka afrického tedy oblovky, a to proto, že bylo venku zataženo a živé včely jsme už nenašli. Také jsme vyběhli na zahradu, abychom pomocí termokamery zjistili, zdali jsou v našem hmyzím domečku nějací obyvatelé. Bohužel kamera žádné neodhalila, proto jsme hmyzí domeček trošku popravili, doplnili šiškami a stonky křídlatky, z gruntu se na něho vrhneme zase až na jaře.

Poznej a chraň - říjen

V říjnu jsme se snažili, obvod kmene změřili, k tomu také délku kmene, ať na to nezapomenem.

          Během měsíce října jsme se opět vypravili za našim svěřeným stromkem, abychom změřili jeho rozměry. V péči budeme mít náš jeřáb až do deváté třídy, tak budeme průběžně zaznamenávat jeho růst a vývin v čase, ať si můžeme na konci školní docházky porovnat o kolik nám vyrostl. Dívky měřily obvod kmínku, kluci zase jeho výšku.

Říjen – bereme míry našemu jeřábu

Celková výška jeřábu: 210 cm

Délka kmene: 145 cm

Délka koruny: 65 cm

Obvod kmene: u země: 7 cm, pod korunou 4 cm

Projekt „POZNEJ A CHRAŇ“ – září

V září jsme moc nelenili, ruku k dílu přiložili, i když jeřáb trošku chřadne, nám přec nikdy neuvadne.

       Od loňského roku má naše třída, v rámci projektu Poznej a chraň, v péči jeden ovocný strom – Jeřáb červený odrůda Moravský sladkoplodý a jeden ovocný keř Ostružiník maliník.

         Během měsíce září jsme pozorovali, jak se po prázdninách našim svěřencům daří. Zjistili jsme, že jeřáb nám trošku chřadne, ale my ho nedáme a budeme se o něj pečlivě starat, aby neuvadl. V horkých dnech jsme ho proto zalévali a sledovali, jak se mu daří. Bohužel maliník nám vandalové zničili, a tak si během podzimu vysadíme společně nový. Ve výtvarné výchově jsme malovali, jak asi budou vypadat jeho plody, až trošku povyroste a budeme moci sklízet první úrodu. Také jsme si říkali, jak bezpečně poznáme náš jedlý jeřáb od toho běžného jeřábu ptačího, který roste v lese. Náš jeřáb má okraje lístečků pilovité jen v jejich horní polovině, kdežto jeřáb ptačí má jednotlivé lístečky pilovité po celém okraji. Přesvědčit se o tom můžete na přiložených fotografiích.

Přírodovědný projekt - Bez medu to nejde

Září  - pozorování stavby těla včel

       V letošním školním roce se v rámci přírodovědného projektu zaměříme blíže včely a jejich produkty. Během měsíce září jsme společně vyrazili na naší školní zahradu, kde jsme se snažili ulovit nějaké včelky do speciálních pozorovacích kelímků s dvojitou lupou. Byli jsme poměrně úspěšní, a kromě včel se nám podařilo ulovit i drobný luční hmyz křísy a také ploštice. Abychom si pozorně, a hlavně podrobně prohlédli stavbu těla včely, navštívili jsme odbornou učebnu Přírodopisu na druhém stupni, kde jsme si ukázali stavbu těla včely na zvětšeném modelu. Zvětšené tělo uhynulých včeliček jsme pozorovali i pod binokulární lupou, ba co víc, prohlédli jsme si i trvalé preparáty nohy, hlavy i ústního ústrojí včely pod objektivy úplně nových, elektricky osvětlených, mikroskopů. Své nabyté vědomosti jsme si potom v následující hodině zopakovali při vypracování pracovních listů na dané téma. Jak nás to bádání a pozorování bavilo, se můžete podívat v přiložených fotografiích.