1. A

Slunce náš přítel

Celoroční přírodovědný projekt, který jsme zaměřili na poznávání Slunce, dospěl ke konci. Přijali jsme pozvání naší „jablíčkové“ babičky a navštívili její zahradu. Zde jsme se mohli přesvědčit, že vše o čem jsme četli, povídali si, vyhledávali informace, pozorovali, sledovali na videu … skutečně dokonale funguje.

I když sluce až pálilo a bylo pěkně horko, ve stínu stromů nám bylo příjemně. Cítili jsme závany větru a vůni kůry a listí. Při osvěžující spršce ze zahradní hadice jsme mohli vidět všechny barvy duhy, ochutnali jsme slaďoučké ovoce i zeleninu a vyzkoušeli si naše pozorovací schopnosti ve hře Bingo. Pochutnali jsme si na výborné jablíčkovo -  čokoládové buchtě od babičky a užili si volného pohybu. Děkujeme!!!

Také jsme si vysvětlili, že přílišné opalovaní škodí zdraví a při pobytu na slunci je důležité dodržovat pravidla a používat ochranné přípravky. Ale vyhýbat se pobytu na slunci není správné. Slunce v přiměřené míře je zdraví prospěšné a potřebujeme jej k životu.

Toho i toho je mnoho,

lidí a věcí a jmen.

Jediné Slunce je jedno,

a to když vyjde, je den…

Bubny oslavují slunce

Slunce je odpradávna pro lidstvo fascinující a uznávaný dárce života. Přirozený život našich předků probíhal pod vlivem jeho rytmu. K oslavám Slunce patřily od pradávna nejrůznější rituály spojené s tancem, hudbou a zpěvem.

My jsme si v hudební výchově vyzkoušeli rituál oslavující sluníčko pod zkušeným vedením pana učitele Wolfa a hrou na drumbeny  jsme vybubnovali pozdrav našemu Slunci.

Připojili jsme i zpěv písně „Kolik je na světě očí“ od Jana Vodňanského. Tato prožitková aktivita nás velice zaujala a její výsledek byl velmi působivý. Písničku jsme si prozpěvovali celý zbytek dne.

Slunce - naše obživa

ZELENÍ KOUZELNÍCI

Žádný kouzelník nedovede přeměnit vzduch a vodu na cukr. To dokáže jenom obyčejný zelený list, a proto je největším kouzelníkem na světě. Kouzelníci mají svou kouzelnickou hůlku a zelený list má místo ní sluneční paprsek. To kouzlo je složité a vědci mu neříkají „čáry máry fuk“, ale „fotosyntéza“. Když se z květů stane ovoce, dostane cukr od zelených listů. V každém plodu jsou schovány sluneční paprsky, které tam uložil největší kouzelník, zelený list.

Tráva je zelená a i v ní je schována síla od sluníčka. Kráva, koza i jiná zvířata jedí trávu. S trávou dostávají sílu od sluníčka a mohou žít. Ta sluneční síla je schovaná v jejich mase a mléce. Tak je sluneční síla v každém jídle. Je v ovoci, zelenině i masu, v obilí i v medu.

Všichni mají sílu od Sluníčka. Rostliny, stromy i zvířátka. Tak jsme si na to zahráli.

Potom jsme naše rostlinky zasadili na školní zahradě, aby mohly „kouzlit“ a růst. Když o ně budeme pečovat – zalévat, kypřit a zbavovat plevele, dočkáme se našeho hrášku a fazolí.  

Slunce - naše obživa

Pokus - klíčení semen

Život každé rostliny je skrytý v semeni.

Rostlina potřebuje k životu teplo a světlo, které jí poskytuje slunce, a vodu a živiny, které čerpá z půdy.

Pokus: klíčení fazole

Fazole nabobtná. Slupka praskne a objeví se kořínek. Kořínek zesílí a vzhůru roste rostlinka. Vyroste stonek s lístky. Fazole roste a sílí.

Pozorovali jsme zázrak vzniku nové rostliny.

První jarní den

První jarní den na školní zahradě

Co všechno musí udělat jaro? To jsme se dozvěděli od naší průvodkyně Áji z Prvouky.

Protože jsme zvědaví a rádi si informace ověřujeme, šli jsme se přesvědčit na školní zahradu. Nejprve jsme zkontrolovali domeček ježka Vendelína, kterého jsme na podzim „uspávali“. Ještě byl úplně potichu, asi ještě spal a vystrčí čumáček, až bude venku dostatek potravy. Poslouchali jsme ptáčky, kteří si notovali první jarní písničky, a zkoumali jsme, zda se stromy probudily a chystají se do slavnostního kvetoucího šatu.

Každý z nás se vydal hledat svého „jarního posla“. Kdo jej našel a pojmenoval, vyfotil si ho. Sněženky, bledule, fialky, krokusy, tulipány, mravenci a berušky, orseje, sedmikrásky a nalité pupeny stromů nás ujistily, že JARO je opravdu tady!

Pozorujeme počasí

Jak je venku?

Tato otázka na nás čekala každé ráno po dobu tří týdnů. Pozorovali jsme, četli údaje a pečlivě zapisovali.

Sledovali jsme předpověď počasí a hodnoty naměřené naší školní meteostanicí. Zaznamenávali jsme, zda je venku slunečno, polojasno, oblačno, prší, sněží … a jaká je venku teplota vzduchu – kolik je stupňů?

Svá pozorování a záznamy jsme na závěr vyhodnotili a zjistili, který den byl nejteplejší a který nejchladnější. Kolik dní bylo slunečno, polojasno a zataženo. Kolikrát se shodovala předpověď počasí s našimi naměřenými údaji.

Všechna zjištění jsme zapsali do pracovního listu a navzájem porovnali.

Také jsme si potvrdili, že počasí se může měnit ve velmi krátkém časovém úseku i několikrát za den – pozorovali jsme změny teploty během jedné vyučovací hodiny, když vykouklo sluníčko  - to nám začala teplota stoupat …!

nejteplejším dnem byl čtvrtek 28.2.  14°C

nejchladněji bylo v úterý 5. 2. -8,4°C

slunečno bylo 7dnů, polojasno 3 dny a oblačno 5 dnů.

Předpověď se shodovala s našimi naměřenými údaji pouze 3x a 12x se lišila.

Slunce a naše počasí

Další téma našeho projektu.

Většina z nás se každé ráno podívá zvědavě z okna. A právě tomu, co vidíme venku, se říká počasí.

Jaké druhy počasí můžeme vidět?

Proč nás zajímá, jaké bude počasí?

Kdo předpovídá počasí?

Jaký vliv má počasí na nás?

Jak vzniká duha?

Počasí hraje v našem životě důležitou roli. Kromě toho, že se nám za špatného počasí nechce vstávat, tak počasí ovlivňuje to, jak se oblékáme, co děláme ve volném čase, co vyroste na polích.

Nejdůležitější úlohu při tvorbě počasí mají Slunce, vzduch a voda. Díky Slunci máme na Zemi teplo a světlo, vzduch zase obaluje naši planetu jako ochranná slupka. Voda způsobuje, že mohou vzniknout oblaky, které vidíme na obloze, a taky to, že na nás prší a sněží.

Země jako baletka

Země se točí kolem své osy jako baletka a právě to točení způsobuje střídání dne a noci. Jedna otočka trvá 24 hodin – 1 den. A točí se tak nenápadně, že to ani nepoznáme.

Nejprve jsme si poslechli, jak chtěli zjistit, proč se střídá den a noc naši kamarádi z knížky – lišáčci Matěj s Kubou a žabkou Žofinkou a co jim na to řekla paní Mrkvičková. Jako pokaždé jim to správně vysvětlila babička Ryška.

My jsme si názorně ukázali s globusem a baterkou a taky s pomerančem navléknutým na špejli, jak to s otáčením Země a světlem ze Slunce vlastně je. Taky nám pomohl Paxi – kamarád z animovaného filmu.

Zkusili jsme se točit jako baletky a pantomimicky ztvárnit jednotlivé části dne.

A tak se točí s náma,

postel i chodník pod nohama.

A tak se točí taky,

psi, kočky, stromy s ptáky.

Všichni se točíme, ani to nevíme,

potmě to točení dokonce zaspíme.

Slunce náš hodinář

Jak sluníčko přivítalo podzim

Ke sluníčku přiletěl ptáček se zprávou, že přišel podzim. A po něm, že přijde zima. Já vím, řeklo sluníčko, loni to bylo také tak. To už nebudu tolik svítit a hřát. Ale pořád tu budu a počkám i na zimu a dohlédnu na tvé kamarády, co tu zůstávají.  Zamávalo a krásně se usmálo.

Příběh o ptáčkovi a sluníčku otevřel naše druhé okýnko v přírodovědném projektu.

Naše Země s námi putuje kolem Slunce a trvá jí to celý rok.  Je od něj dost daleko, aby nás nespálilo, ale dost blízko, aby nás mohlo hřát, zkrátka akorát.

Naše Země putuje trochu našikmo, proto se u nás střídají roční období. Zkusili jsme si to předvést.

Také jsme správně vybrali obrázky, které k jednotlivým ročním dobám patří a povídali si, co je pro jaro, léto, podzim a zimu charakteristické. Jaké je počasí, co se děje v přírodě, jaké má barvy, co dělají děti …

Pracovali jsme ve skupinách i společně a nakonec jsme přidali básničku.

Jaro, léto, podzim, zima,

to je celý rok,

stejně letos jako vloni,

tak i napřesrok.

Po jaru je vždycky léto,

podzim po létu,

a nežli se nadějeme,

zima už je tu.

Slunce naše inspirace

Jakou mimořádnou roli pro vše živé na planetě Zemi zaujímá Slunce?

„Sluníčko a my děti“

  Naši třídu rozsvítila usměvavá sluníčka. Nejprve jsme jim připravili krásně modrou oblohu ve výtvarné učebně a potom jsme vystřihovali a lepili. K naší básničce a písničce o sluníčku jsme připojili i jeho obrázky. O sluníčku jsme si četli, luštili hádanky a pozorovali kam až na jeho paprscích můžeme doletět a kde všude se můžeme se sluníčkem, sluncem, zlatým kloučkem, naší hvězdou ... potkat.