4. A

DUBEN - A COPAK SE DĚJE V RYBNÍČKU ?

Krásné počasí a sluníčko nás vylákalo na průzkum ekosystému rybník a okolí vodní plochy.

Teplota byla kolem 17 stupňů a tentokrát to chtělo klid a trpělivost. Ale vyplatilo se ...

Ve třídě nás pokaždé čeká příjemná hodinka srovnávání, hledání na internetu a porovnávání našich poznatků z terénu s "vědeckým zázemím". Také často zažíváme ohnivé diskuze a argumentace, názorově se rozcházíme a nakonec uznáme i názor někoho jiného. No a výsledek pak najdete tady a na nástěnce před naší třídou.

V květnu se podíváme na včely, motýly a vůbec budeme koukat nahoru . . .

                                                  4.A

JARO JE TU A CO NA TO NAŠI OBYVATELÉ ? ÚNOR - BŘEZEN 2019

PŘI TEPLOTĚ 5,6 ST. CELSIA JSME NAVŠTÍVILI ZAHRADU A HLAVNĚ HMYZ A PAVOUKY.

Letos začalo venku jaro opravdu velmi brzy. Hned na konci února a začátkem března jsme se šli podívat, jak na to reagují naši "malí obyvatelé" školní zahrady. Jsme již zkušení badatelé a proto všechny skupinky věděly přesně, kam se zajít podívat. Zajímavé bylo zjištění, že třeba pavouci se už pustili do své užitečné činnosti - likvidace much - a chuť k jídlu měli skutečně velkou. Také žížaly byly čilé a pohyb v měkké půdě jim nedělal těžkosti.Brouci byli ještě schovaní, ale mravence jarní počasí pobídlo k činorodému pobíhání a shánění něčeho k snědku.

Příští návštěva zahrady bude směřovat hlavně k rybníčku, kam se vydáme pozorovat činnost vodního hmyzu, ale zajímat nás bude i celé okolí - tedy ekosystém rybník.

                                                                                                     4.A

COPAK DĚLAJÍ V ZIMĚ ? PROSINEC A LEDEN V NAŠEM PROJEKTU.

HMYZ V ZIMĚ SPÍ ?  ŠLI JSME SI TO OVĚŘIT !

V přírodovědě se učíme o projevech živé přírody v různých ekosystémech v zimním období.

Šli jsme se tedy podívat na školní zahradu, co dělají naši " dobří známí ", které jsme opustili v listopadu - chystali se na zimu, ale byli plní života...

Listopadové zkoumání

Žížala obecná

 V listopadu jsme hledali zdánlivě velmi obyčejného živočicha - žížalu nebo-li rousnici obecnou.

Stačilo kouknout pod kámen a našli jsme jich plno. Jak jsou důležité a užitečné pro každého zahrádkáře, to jsme se však dozvěděli až po důkladném zkoumání na internetu a v knihách.

Naším pozorováním a nabytými vědomostmi jsme se pochlubili opět na naší nástěnce u třídy 4.A.

Těší nás, kolik spolužáků i z vyšších ročníků se na naši nástěnku podívá, třeba jen tu chvilku při stěhování do učebny cizích jazyků.

V prosinci půjdeme více do hloubky - stejně jako naši živočichové -  a sami se necháme překvapit, co se dá v zimě vyzkoumat.

                                                                                                           4.A

ŘÍJEN - ASIJSKÉ BERUŠKY

V říjnu nás ve školní zahradě zaujaly asijské berušky. Hodně se o nich mluví, ale jaká je pravda?

Slunéčko sedmitečné je asi 10-11 mm dlouhé, tvar těla je téměř polokulovitý, jen mírně protáhlý dopředu. Má červeně zbarvené krovky se třemi černými tečkami na každé straně a jednou tečkou společnou pro obě krovky. Z jeho zbarvení je odvozeno jeho pojmenování, české i latinské (z latiny septem = sedm a punctum = tečka). Larva je šedočerná, někdy i s nádechem hnědé nebo modré, s četnými černými a méně četnými žlutooranžovými, oranžovými nebo červenooranžovými skvrnami.

Samička na jaře volně naklade vajíčka do štěrbin nebo na spodní strany listů. Larvy se vylíhnou zhruba po týdnu a zakuklí se v závislosti na teplotě tak 30-60 dnů (čím tepleji, tím je vývoj rychlejší). Vykrmené larvy se zakuklí a po týdnu či dvou se ze závěsu na rostlinách vylíhne zbrusu nové slunéčko sedmitečné – je jasně červené, zatímco starší jedinci, kteří již přezimovali, jsou tmavší, až do hněda. Mladá slunéčka přezimují, teprve druhým rokem se rozmnoží a ještě v létě jejich život končí.

Slunéčko sedmitečné je velmi rozšířeným druhem žijícím téměř všude, kde se vyskytují mšice a červci, jimiž se živí jak larvy, tak dospělí jedinci. Je považována za užitečný druh efektivně likvidující výše zmíněné škůdce (jedna larva zkonzumuje během svého vývoje až přes 600 mšic) a jakožto taková byla úmyslně zavlečena do Severní Ameriky, v níž se teď běžně vyskytuje.

Slunéčko východní (Harmonia axyridis)Původem z Asie. Od běžného slunéčka sedmitečného se liší svými barvami. Většinou má 19 černých teček na oranžovém podkladu. Dokáže vytvořit různé barevné kombinace od téměř netečkovaného až po úplně černé brouky. Nikdy nevytvoří formu, která by byla podobná slunéčku sedmitečnému.
Ani tato slunéčka nekoušou. Jen stejně jako ta běžně známá, pokud je vezmeme například do ruky, potřísní nám kůži okrovou tekutinou, která docela nepříjemně páchne.

Slunéčka z bytu "vystěhujte" zpět do přírody

Velmi ráda se shlukují s ostatními na zdech či oknech a společně pak spí i celé hrozny těchto brouků. Problém je, když se schovají do bytů či vytápěných prostor. Už kolem Vánoc jim dojdou zásoby tuku a slunéčka se probudí a hledají něco ke snědku či napití. Často tak zalézají do potravin, kde pak i umírají.

Dobré je proto podle něj slunéčka hned, jak se na nechtěném místě objeví, odchytit a dát z tepla do podzimní přírody. Často jim tak i zachráníme život. Ve volné přírodě mají větší šanci na přežití.

Biologický pomocník, žravý a plodný

Asijské slunéčko je po celém světě po desetiletí vysazováno jako biologický pomocník. Původně pomáhalo člověku místo chemie v boji se škůdci v zemědělství. Je totiž velmi žravé, plodné, klade až 2000 vajíček za život, a agresivní.

 Když se potkají dvě stejně velké larvy, třeba našeho slunéčka a tohoto asijského, vždy vyhraje asijský dobyvatel. Pokud jej lidé vysazovali jen do skleníků, odkud neunikalo do volné přírody, nebyl problém. Zemědělci to ale neuhlídali a asijská slunéčka se dostala do volné přírody. V ní se jim zalíbilo a začala se explozivně množit. V přírodě dokáže zničit skoro všechen ostatní hmyz.
 

PŘÍRODOVĚDNÝ PROJEKT 4.A

NEVIDITELNÍ OBYVATELÉ NAŠÍ ŠKOLNÍ ZAHRADY

ZÁŘÍ 2018

Letos nás bude celý rok zajímat svět hmyzu a možná i menších obyvalel naší zahrady. Nejsou sice neviditelní, ale hned si jich každý nevšimne...

Přesto jsou i oni důležitou součástí ekosystému. Nás zajímá, jak vlastně vypadají, čím  se živí, jak prožívají svůj život v různých obdobích roku a také jak naší zshradě prospívají nebo třeba i škodí.

Hned při první návštěvě si každá z našich 4 skupinek našla svého živočicha, prozkoumali jsme stavbu těla, vše si vyfotili a potom - DŮLEŽITÉ- zase vypustili hmyzího kamaráda zase zpět na místě nálezu do přírody.

Teprve ve třídě nastalo to pravé vědecké zkoumání za pomoci počítače a internetu jsme zjistili vše, co nás zajímalo. Bylo toho hodně a proto jsme se zaměřili v září na svinku obecnou a zapsali si jen to opravdu nejdůležitější.

Vždyť třídit informace patří možná mezi to nejdůležitější. A bude se to hodit i v běžných hodinách přírodovědy.

Už i víme, že v říjnu nás budou zajímat různé druhy asijských berušek, které v současné době obtěžují spoustu obyvatel sídlišť i vesnických obydlí. Našli jsme je i ve školní zahradě.

                                   Žáci  4.A