školní strategie primární prevence 2023 - 2027

31. srpna 2023

 

Úvod:

Školní strategie primární prevence vychází z Národní strategie primární prevence platné pro roky 2019 – 2027.

• Vychází z platné legislativy:
• Zákon č. 561/2004 Sb.,
• Zákon č. 563/2004 Sb.,
• Nařízení vlády č. 75/2005 Sb.,
• Vyhláška č. 72/2005 Sb.,
• Vyhláška č. 27/2016 Sb.,
• Zákon č. 379/2005 Sb.,
• Metodické pokyny

Vše ve znění pozdějších předpisů a dalších zákonných a legislativních norem. Zpracovává ji metodik prevence s podporou ředitele školy.

1.    Platná legislativa

-        Přehled platné legislativy, ze které vychází školní strategie prevence je uveden v příloze č. 1.

-        Školní strategie prevence dále vychází z RVP ZV, z ŠVP, ze Školního řádu a vnitřních směrnic školy.

2.    Vymezení pojmů

-        Vymezení pojmů využívaných ve Školní strategii prevence je uveden v příloze č. 2.

3.    Základní údaje o škole

Název školy	ZŠ a MŠ Hranice, Struhlovsko p. o.
Ředitel školy	Mgr. Radomír Macháň
Metodik prevence	Mgr. Valentová Milena
Výchovný poradce	Mgr. Odstrčilová Eva
Speciální pedagog	Ing. Mgr. et Mgr. Gabriela Němčáková
Školní psycholog	Mgr. Kateřina Mazíková
Třídní učitelé

 

4. Charakteristika školy

Naše škola je úplná s devíti postupnými ročníky, součástí školy je mateřská škola. Škola disponuje dvěma tělocvičnami a hřištěm, okolí školy umožňuje organizaci mnoha akcí, které přispívají k šíření zdravého životního stylu a vhodného využívání volného času.  Rodiče mají možnost sledovat život školy prostřednictvím webových stránek. Žáci se podílí na řízení školy prostřednictvím žákovské samosprávy.

V prevenci  rizikového chování používáme různorodé aktivity -  besedy, přednášky, audiovizuální pořady, projektové dny apod. Preventivní témata jsou v rámci specifické prevence začleňována do vyučovacích hodin ve všech ročnících na I. i na II. stupni školy v rámci ŠVP, dále ve spolupráci s různými institucemi zajišťujeme řadu preventivních programů.

V rámci nespecifické prevence škola organizuje pro žáky řadu akcí (přehled na www.zsstruhlovsko.cz), při kterých děti spolupracují v rámci jednotlivých tříd a zapojují do spolupráce se školou i své rodiče, zároveň se žáci naší školy učí sociálním dovednostem. Žáci prvního stupně mají možnost navštěvovat školní družinu, jezdí na školy v přírodě, absolvují plavecký výcvik a lyžařský výcvik, pro žáky druhého stupně škola organizuje adaptační kurzy a lyžařský výcvik. Žáci se zapojují do různých dalších akcí, viz internetové stránky školy spolu se školním instagramem.

Škola je zapojena do řady projektů, např. Ovoce do škol, Recyklohraní, Erasmus+  atd.

 

5. Úloha jednotlivých pedagogických pracovníků v rámci primární prevence

Ředitel školy – zajišťuje, koordinuje, organizuje a zodpovídá

Metodik prevence – metodické a koordinační činnosti, informační činnosti a poradenské činnosti

Výchovný poradce – poradenské činnosti, metodické a informační činnosti

Speciální pedagožky - činnost školního speciálního pedagoga spočívá v pomoci, rodičům, pedagogům i asistentům pedagoga při zvládání výukových problémů. Ti mohou školního speciálního pedagoga vyhledat, pokud mají zájem o konzultaci či speciálně pedagogickou péči

Školní psycholožka - činnost školního psychologa zahrnuje pomáhání žákům, rodičům i pedagogům při zvládání výchovných, výukových i vztahových problémů. Tito mohou psycholožku vyhledat, když mají jakékoliv problémy, se kterými by se chtěli svěřit a pomoct s jejich řešením.

Třídní učitelé

• spolupracují se školním metodikem prevence na zachycování varovných signálů, podílí se na realizaci „Minimálního preventivního programu“ a na pedagogické diagnostice vztahů ve třídě
• motivují žáky k vytvoření vnitřních pravidel třídy, které jsou v souladu se školním řádem, a dbají na jejich důsledné dodržování (vytváření otevřené bezpečné atmosféry a pozitivního sociálního klimatu ve třídě), podporují rozvoj pozitivních sociálních interakcí mezi žáky třídy
• zprostředkovávají komunikaci s ostatními členy pedagogického sboru a jsou garantem spolupráce školy se zákonnými zástupci žáků třídy
• získávají a udržují si přehled o osobních zvláštnostech žáků třídy a o jejich rodinném prostředí

 

6.    Spolupráce s odborníky

Jsou uvedeny v příloze 3. Jedná se přehled spolupracujících organizací a institucí, včetně kontaktů. Škola při poskytování primární prevence a naplňování strategie primární prevence ve škole spolupracuje s institucemi státní správy, veřejné a výkonné moci a s neziskovými organizacemi působícími na území obce.

 

7.    Financování primární prevence

Primární prevence je hrazena z veřejných rozpočtů, grantů a projektů. Pro žáky školy je bezplatná.

 

8.    Principy strategie

Primární prevence poskytovaná ve škole je postavena na zásadách cílenosti, komplexnosti, kontinuity, dlouhodobosti a provázanosti. Podporuje protektivní faktory ve společnosti, sociální interakci, vede ke zdravému životnímu stylu a celkovému pozitivnímu rozvoji osobnosti žáka.

 

9.    Cíle školní preventivní strategie

Hlavní cíl

Hlavním cílem strategie je prostřednictvím efektivního systému prevence, fungujícího na základě̌ komplexního působení́ všech na sebe vzájemné̌ navazujících subjektů, minimalizovat vznik a snížit míru rizikového chování u dětí́ a mládeže.

Dlouhodobé cíle

·       výchova žáků ke zdravému a aktivnímu životnímu stylu

·       vhodné́ trávení volného času, motivace kladnými vzory

·       vytváření pozitivního sociálního klimatu třídy

·       rozvoj a podpora sociálních kompetencí

·       podpora zdravého sebevědomí́ a sebedůvěry dětí́

·       vícezdrojové́ financování preventivních programů

Střednědobé cíle

·       výchova ke zdravému životnímu stylu

·       rozvoj a podpora sociálních kompetencí

·       Zkvalitnění spolupráce mezi pedagogy, školou a rodiči i ostatní́ veřejnosti

·       Zkvalitnění koordinace a kontroly specifické́ primární́ prevence

·       Zapojit organizace do preventivního programu školy

·       Podporovat průběžné vzdělávání všech pracovníků̊ školy v oblasti prevence rizikového chování

·       spolupráce se zákonnými zástupci – průběžná informovanost, nabídka odborné́ pomoci, pořádání besed a přednášek, zapojování rodin do života školy

·       individuální́ práce se žáky, kteří mají́ problematické́ vztahy

Krátkodobé cíle

·       Krátkodobé cíle, které vycházejí z dlouhodobých a střednědobých cílů, jsou na každý školní rok rozpracovány v Preventivním programu školy

 

10.     Vymezení cílové skupiny

Žáci

-        Cílová skupina žáci je působením strategie vedena k výchově ke zdravému životnímu stylu, rozvoji a podpoře sociálních kompetencí a k vytváření pozitivního sociálního klimatu školní třídy za účelem zajištění bezpečnosti všech žáků a bezpečného klimatu.

Pedagogové

-        U cílové skupiny pedagogové jsou rozvíjeny komunikační dovednosti, spolupracující a kooperativní dovednosti a zkvalitňování vědomostí, znalostí a dovedností v oblasti prevence a práce s rizikovými žáky.

Rodiče

-        Strategie je zaměřená na zkvalitnění a předávání informací o průběhu edukačního procesu, zavedení zkvalitnění poradenských služeb a užší zapojení rodičů do života školy.

 

11.     Hodnocení Strategie

-        Školní strategie primární prevence je vyhodnocována každoročně prostřednictvím Minimálního preventivního programu a ve Výroční zprávě.

 

Příloha 1:

Legislativa:

• Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
• Zákon č. 563/2004 Sb., zákon o pedagogických pracovnících.
• Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciální pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti.
• Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
• Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.
• Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních o ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.

 

• Metodické pokyny:

Vše ve znění pozdějších předpisů.

• Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č. j. 21 291/2010-28.
• Metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví č. j. 10 194/2002-14
• Metodický pokyn MŠMT k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance č. j. 14 423/99-22.
• Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnějšímu užívání internetu č. j. 11 691/2004-24.

 

Příloha 2

Vymezení pojmů

Prevence

Pojem prevence si můžeme představit jako soubor opatření, která mají za cíl předcházet nežádoucímu jevu či chování ve školním prostředí. Tento soubor opatření by měl být dlouhodobý, systematický a navazující.

            Prevence může mít charakter předcházení vzniku, rozvíjení a recidivy společensky nežádoucího jevu a tomu odpovídají tři stupně – prevence primární, sekundární a terciární. Prevencí může být jakýkoliv typ výchovné, vzdělávací, zdravotní, sociální či jiné intervence směřující k předcházení výskytu rizikového chování, zamezující jeho další progresi, zmírňující již existující formy a projevy rizikového chování nebo pomáhající řešit jeho důsledky.

            Na preventivním působení by se měli podílet: rodina, škola, zájmové instituce, státní správa a samospráva, peer aktivisté aj. Hlavním ukazatelem efektivity je změna chování. Za osvědčené a efektivní jsou považovány takové preventivní aktivity, které odpovídají věku; jsou interaktivní; zahrnují podstatnou část dětí; zahrnují získávání sociálních dovedností a kompetencí potřebných pro život; berou v úvahu místní specifika; využívají pozitivní modely; jsou soustavné a dlouhodobé; jsou prezentovány odborně a důvěryhodně; jsou komplexní a využívají více strategií; počítají s komplikacemi a nabízí možnosti, jak je řešit; spolupracují s dalšími organizacemi a rodiči dětí; začínají v raném věku; jsou realizovány v malých skupinách (do 30 osob); korespondují s aktuálními potřebami dané skupiny; poskytují pozitivní alternativy k rizikovému chování.

 

Primární prevenci můžeme dělit na specifickou a nespecifickou.

Nespecifická prevence – tvoří aktivity, které podporují pozitivní trávení volného času, zdravý životní styl a zvládání pozitivního sociálního chování žáků mezi sebou. Můžeme sem řadit různé zájmové, volnočasové a sportovní aktivity a jiné programy, u kterých je nutné dodržovat určitá společenská pravidla, což rozvíjí odpovědnost za sebe a za své jednání.

Specifická prevence – zahrnuje a je tvořena výlučně programy, které se zaměřují na předcházení a omezování výskytu jednotlivých forem rizikového chování. Dělíme ji dále na:

„Specifickou prevenci dále členíme do tří úrovní. Tyto úrovně jsou vydefinovány v závislosti na tom, jaká je intenzita programu, jaké prostředky a nástroje program využívá, na jaké úrovni zapojení je cílová skupina atd. Obecně platí, že čím větší je hloubka a intenzita programu, tím více využívá různých speciálně pedagogických, psychologických a psychoterapeutických technik a postupů. To znamená, že se s každou úrovní zásadně zvyšují požadavky na vzdělání a celkovou profesní erudici realizátora programu. Některé z nejvíce specializovaných náročných programů mohou realizovat již výhradně pracovníci s psychologickým a minimálně poradenským vzděláním.“ (Gallà et al., 2005, Černý, 2010).

„Všeobecná primární prevence je zaměřena na běžnou populaci dětí a mládeže bez rozdělování na méně či více rizikové skupiny. Zohledňuje se pouze věkové složení, případně specifika daná např. sociálními nebo jinými faktory. Patří sem programy pro větší počet osob (třída či menší sociální skupina). V praxi ve většině případů dostačuje úplné vzdělání metodika prevence. Cílem je např. zamezit nebo oddálit užívání návykových látek. Jedná se o tematické programy se zpracovanou metodikou (např. preventivní program Unplugged).“ (Černý, 2010).

„Selektivní primární prevence se zaměřuje na skupiny osob, u kterých jsou ve zvýšené míře přítomny rizikové faktory pro vznik a vývoj různých forem rizikového chování, tj. jsou více ohrožené (např. zvýšeně vystavené působení rizikových faktorů) než jiné skupiny populace. Rizikové skupiny lze identifikovat na základě biologických, psychologických, sociálních nebo environmentálních rizikových faktorů souvisejících s rizikovým chováním, a dále podle věku, pohlaví, rodinné historie, místa bydliště nebo úrovně sociálního znevýhodnění.“ (Gallà et al., 2005).

„Jedná se např. o děti alkoholiků; studenty, kteří nedokončili školu nebo kteří mají zhoršený prospěch. Většinou se zde pracuje s menšími skupinami či jednotlivci. Patří sem různé intenzivní sociálně-psychologické skupinové programy posilující např. sociální dovednosti, komunikaci, vztahy atd. Vzhledem k práci s cílovou skupinou se zvýšeným rizikem, se zde klade větší důraz na vzdělání preventisty (vhodná je např. speciální pedagogika, psychologie, adiktologie atd.“ (Černý, 2010).

„Indikovaná primární prevence se zaměřuje na jedince, kteří jsou vystaveni působení výrazně rizikových faktorů, případně u kterých se již vyskytly projevy rizikového chování. Snahou je podchytit problém co nejdříve, správně posoudit a vyhodnotit potřebnost specifických intervencí a neprodleně tyto intervence zahájit. Jedná se již o práci s dětmi a mládeží, u kterých je zvýšené riziko výskytu či již počínající projevy rizikového chování.“ (Černý, 2010).

„Cílem indikované prevence není jen např. oddálení užívání drog, ale také snížení frekvence a objemu užívaných drog a zmírnění následků jejich užívání. Tato úroveň prevence již vyžaduje např. speciální pedagogické, psychologické, adiktologické nebo jiné podobné vzdělání pro práci preventivy.“ (Černý, 2010).

Příloha 3:

Spolupráce:

Oblastní metodici prevence – Mgr. Anna Kubíková, Mgr. et Bc. Michal Jahn, kontaktní a krizové centrum KAPPA Přerov, Městská policie Hranice, Policie ČR, PPP Přerov, Hranice, OSPOD